Z Libně ...


Dráhy
Dráhy české
Praha nákl.
Polemika
Z Libně ...
Žižkov n.n.
Žižkov n.n. 2009
Rokytka
Z Uhříněvsi do Libčic a zpět.
Nákladové nádraží naposledy

Autor: Ing. Aleš Pokorný
Vyšlo: časopis Železničář 1989/5

Již v prvních letech tohoto století se začala citelně projevovat přetíženost pražského železničního uzlu. Veškerá doprava byla tehdy vedena přes centrální část města, čemuž však neodpovídala propustnost zdejších tratí. Hledalo se proto řešení, které by vnitřní pražské železniční síti odlehčilo a současně vytvořilo podmínky pro její další rozvoj. Po zvážení několika variant bylo nakonec rozhodnuto, že situaci postupně vyřeší výstavba spojovací trati z Libně do Vršovic.

Tak přiblížil situaci nové spojovací tratě dobový tisk tabor2.jpg (67721 bytes)

Stavba trati byla zadána podnikatelské firmě inženýra V.Vlčka z Královských Vinohrad. Politická pochůzka se konala v květnu roku 1913 a od jara následujícího roku se již pracovalo na detailních projektech. Počátkem října téhož roku byl na stavbě proveden slavnostní výkop. Předpokládalo se, že první vlaky po nové spojce povedou za dva roky.

Trasa začínala na východní straně stanice Libeň. První dva kilometry vedla souběžně s kolínskou tratí a opustila ji poblíž dnes již zaniklé zastávky Hloubětín. Zde se obrátila prudce k jihu, dvakrát přešla přes tok Rokytky, přeťala českobrodskou silnici a tunelem prošla pod vrchem Tábor. Pokračovala dále k jihu, přičemž minula tehdejší obce Malšice a Nové strašnice. Poblíž Homole, na rozhraní Hostivaře, Strašnic a Záběhlic, dosáhla trať svého nejvyššího bodu. Stoupání až 10promile zde bylo vystřídáno klesáním. Posledním úsekem byl dlouhý oblouk o poloměru 275 metrů, kterým trasa podešla benešovskou trať a z jihu zaústila do vršovického nádraží.

tabor.jpg (38660 bytes) Vchod do jižní štoly při prorážení vrchu Tábor

 Výstavba trati Libeň Vršovice se po zahájení rychle rozběhla. Zemní práce začaly nejprve na libeňské straně stavby a postupně se rozšířily po celé trase. Realizaci projektu však značně narušily válečné události. Stavba navíc probíhala jako nouzová. Protože značná část dělníků byla povolána k vojenské službě, na několika úsecích budované trati práce vázly. V roce 1917 byla z tohoto důvodu stavba téměř zastavena. Situaci vyřešila výpomoc sapérů a italských zajatců, kteří na ni byli odveleni. Na jaře roku 1919 byla trať, opět jako nouzová stavba, dokončena, 19. dubna se po ní rozjely pracovní vlaky a 18. června 1919 byla zahájena z Libně do Vršovic nákladní doprava. 

Nákladní vlak s lokomotivou 555.3239 na spojovací trati Malešice - Vršovice (r.1969) tabor3.jpg (67465 bytes)
 Na spojce Libeň - Vršovice bylo vybudováno celkem 19 umělých staveb. Za zmínku stojí především 358 metrů dlouhý tunel, který byl, stejně tak jako většina ostatních objektů, vybudován již s rozměry pro dvoukolejný provoz (světlá šířka 8,70 m). Jelikož nová trať křížila větší počet komunikací, byla postavena řada silničních nadjezdů a podjezdů - pouze dva přejezdy byly umístěny v úrovni trati. Křížení s Káranským vodovodem bylo vyřešeno pomocí speciální štoly o světlosti 7 metrů.

Spojovací trať z Libně do Vršovic je v provozu již sedmdesát let (článek byl napsán v roce 1989). Její původní trasa byla sice zachována, ale v průběhu let změnila od základu svoji podobu. Přibyly další traťové koleje, bylo vybudováno i napojení na běchovické a hostivařské nádraží. Z nově vzniklé stanice v Malešicích vede od roku 1936 odbočka k nákladocému nádraží Žižkov. V roce 1951 byla trať elektrizována.

Dráhy české Praha nákl. Polemika Z Libně ... Žižkov n.n. Žižkov n.n. 2009 Rokytka Z Uhříněvsi do Libčic a zpět. Nákladové nádraží naposledy