Původní mlýn byl v Bubenči postaven v roce 1395 a od roku 1584 se stal korunním majetkem - odtud jeho název. Prostředí, ve kterém se stavba nachází, si oblíbil císař Rudolf II, na jehož pokyn zde byly vystavěny mnohé stavby. V roce 1825 zde byla zřízena papírna, vybavená roku 1833 stroji c Velké Británie a zrodila se tak první srojní výroba v tehdejším mocnářství. Vyráběly se zde převážně lepenky a kartonáže a konečně i tiskly velkoformátové obrazové tapety.

  Železniční vlečku již renesanční mocnář zřídit nestihl, ta se stala důležitou dopravní cestou pro Pražské papírny a předmětem častých dohadů mezi ČSD a podnikem kvůli její sjízdnosti. Z nestabilního svahu se neustále uvolňovalo kamení, které padalo na koleje. Řešením byla vždy jednorázová huráakce, kdy se "THP" vyhnali na koleje sbírat kamení.

  Objekt již Pražským papírnám nepatří. Na počátku tisíciletí se stav vlečky značně zhoršoval, na kolejích přibývalo nejen kamení, ale i napadané větve, ba i celé kmeny. V roce 2004 byly koleje opět vyčištěny - a to je moment pořízení fotografií zajímavého technického díla.

 S.K. 21.2.2004

V soubislosti s optimalizací tratě, výstavbou stanice Podbaba a proměnou stanice Bubeneč na výhybnu byla vlečka Papírna definitivně zrušena. Z ruin císařského letohrádku jsou výstavní rezidence. Po vlečce zůstal jenom zářez vybíhající z východního, holešovického zhlaví. Takže tyto stránky jsou již jenim vzpomínkou typu "bejvávalo".

Znádraží Bubeneč je tohoto času restaurace-klubovní prostor Šestka a stanice Podbaba se stala důležitým dopravním uzlem, kde zastavuje část rychlíků, městská linka - v současné době provozovaná elektricky - zde pravidelně vyvrhuje davy pasažérů z Hostivaře, Libně a Holešovic, zastávka městské dopravy Podbaba nabízí tramvajové a autobusové spojení.