Trakční zařízení

Elektrickou energii pro dráhu zajišťovala vodní elektrárna v Horním Mlýně (Zastávka Horní Mlýn = nyní Herbertov). 2 dynama poháněla Francisova Turbína. Měly výkon 100kW a při 950 otáčkách-min. dodávaly elekřinu o napětí 1280V. K vyrovnávání napětí soužila akumulátorová baterie o kapacitě 148Ah. Při nedostatku vody ve Vltavě posloužil parní stroj. Napětí v trolejovém vedení bylo 1200 V.
Trakční vedení bylo zavěšeno na dřevěných sloupech s klasickými rakouskými výložníky. Výjimkou byla stanice Rybník, kde byly stožáry trakčního vedení ocelové. Ke zlepšení zásobování proudem sloužilo vedení posilovací, k zajištění provozu telefonní.

Loučovice, zrušená vlečka papírna Foto: M.Boháč 12.5.1996

V prvních poválečných letech postihly oblast živelné katastrofy. Přívaly vod kromě dalších škod zničily část tratě mezi Lipnem a sv. Prokopem, takže provoz v tomto úseku musel být 6.2.1946 - 20.3.1946 a 29.12.1947 - 10.3.1948 zastaven. V lednu 1947 zničil elektrárnu v Horním Mlýně požár. Provoz musel být zajištěm parními lokomotivami a elektrickými vozy. Parní provoz trval až do září 1948, kdy byla ve Vyšším Brodě vybudována měnírna se rtuťovými usměrňovači AEG.

V létech 1951 - 1956, když se stavěla lipenská přehrada, byly dřevěné stožáry vyměněné za ocelové. Byly zřízeny nové měnírny u stanice Rybník (?) a ve stanici Vyšší Brod - klášter a napájecí napětí změněno na 1500V ss.

Trakční měnírna byla umístěna na trati Rybník - Lipno v žst. Vyšší Brod Klášter. Byla napájena z energetické sítě připojením na přímo sousedící rozvodnu 22 kV JČE. Na trakční vedení byla měnírna připojena dvěma vývody Napaječem 1 a Napaječem 11. Trakční měnírna byla řešena pro místní ovládání.

V roce 1973 byla provedena v měnírně přestavba usměrňovačů na křemíkové diody. 10.1.1974 byly dány do pravidelného provozu dva usměrňovací agregáty po 1,65 MW - 1650 V, v šestipulsním můstkovém spojení s přímým chlazením křemíkových diod vzduchem. Trakční měnírna byla řešena jako kobková.

7.6.2001 byl oficiálně zahájen elektrický provoz na trati České Budějovice - Horní Dvořiště. Zajímavostí elektrizace je provedení trolejového vedení v žst. Rybník, kde jsou do jedné stanice zaústěna trakční vedení dvou napájecích soustav - od Lipna nad Vltavou stejnosměrná 1,5kV a od Horního Dvořiště a Omlenic střídavá 25kV, 50Hz. Původní projekt sice počítal s tím, že se trať Rybník - Lipno nad Vltavou bude rekonstruovat na střídavý systém včetně výstavby napájecí stanice v Lipně nad Vltavou a spínací stanice ve Vyšším Brodě a Rybníku, ale jak už to chodí, o všem rozhodly finance, takže se hledalo jiné řešení. Tím v Rybníku vznikla podélně rozdělená styková stanice. Staniční koleje 7, 9 a 11 mají trolejové vedení zavěšeno na samostatných branách a je určeno pro stejnosměrný systém. Vedení nad zbývajícími kolejemi (č.1, 3, 5 a 2, 4) je také na samostatných branách, ale pro střídavý systém. Kolejové spojky mezi oběma systémy jsou bez vedení. Izolace trolejového vedení je v celé stanici provedena pro střídavý systém 25kV, 50Hz, takže stávající stejnosměrná část stanice je připravena k přepnutí.

	Rok 2001: elektrizací trati do Rakouska vzniká další "přechodová" stanice. Zde se stýkají soustavy 1500V ss a 25kV/50Hz. Severní zhlaví, vlevo pokračují koleje směrem na Vyšší Brod (za dob monarchie Hohenfurth), vpravo na České Budějovice.
	Jižní zhlaví. 3koleje pod bránami vpravo pod napětím 1500V ss, ostatní vlevo 25kV/50Hz. Aby to nebylo tak jednoduché, (rak)ušáci jezdí na 15kV/16 2/3Hz.

Změna byla vynucena postojem ochránců přírody na česko-rakouském pomezí. Nová napájecí stanice pro příhraniční úsek hlavní trati z Českých Budějovic do Rakouska nebyla povolena. Nabídlo se řešení využít napájecí stanice ve Vyšším Brodě - klášteře - no a to si vynutilo přeměnu napájecí soustavy na Vyšebrodce...
17.10.2003 byl oficiálně ukončen provoz proudové soustavy 1,5kV/ss. Ukončení přestavby na 25kV/50Hz bylo naplánováno na rok 2005.

... a opět jižní zhlaví stanice Rybník. Zde byly nějaké oddělené proudové soustavy? (24.4.2005)